Zajištění požadované úrovně požární bezpečnosti stavebních objektů a technologií patří k náročnějším úkolům požárněbezpečnostního inženýrství. Požární bezpečnost staveb však navíc zahrnuje konkrétní požadavky na dispoziční řešení, vnitřní uspořádání, na užitné vlastnosti nosných konstrukcí, stavebních výrobků, technických zařízení a požárně bezpečnostních zařízení v podmínkách požáru. V České republice stanoví zvláštní požadavky a podrobné technické podmínky na požární ochranu a požární bezpečnost zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PO“), a předpisy vydané k jeho provedení. Z tohoto pohledu se jedná zejména o vyhlášku č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), vyhlášku č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. a o vyhlášku č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. Společným jmenovatelem těchto právních předpisů je, že se v podrobnostech odvolávají na dodržení normativních požadavků.
Každoroční celkové ztráty způsobené v České republice požáry (přímé i nepřímé) nejsou zanedbatelné. Na celkové výši těchto škod se do značné míry podílí také požáry způsobené při provozu elektrických rozvodů a zařízení. Z hlediska požární ochrany zůstává v těchto případech klíčovou otázkou míra dodržování požárně bezpečnostních požadavků při navrhování, výstavbě, ale zejména při provozu těchto zařízení. V současné době je navíc do soustavy českých technických norem zaváděna celá řada nových evropských norem, které přejímají mezinárodní požadavky pro zkoušení, navrhování, provoz i údržbu elektrických rozvodů a zařízení, což vyžaduje mnohdy i přímou úpravu stávajících ČSN, v těch částech, které jsou s nimi v rozporu. Tato situace logicky vyvolala společenskou potřebu řešit tuto problematiku v zájmu ochrany veřejných zájmů, a to komplexně, s využitím dostupných evropských technických dokumentů, specifikací a národních standardů členských států EU, způsobem odpovídajícím současnému stavu vědy a techniky.
Právní rámec a povinnosti provozovatelů
Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o PO zabezpečují právnické osoby a podnikající fyzické osoby plnění povinností vyplývajících pro ně ze zákona o požární ochraně a předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (předpisy o požární ochraně). Jsou povinny umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany [§ 5 odst. 1 písm. f) zákona o PO]. Kromě shora uvedených povinností jsou právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám provozujícím činnosti se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím uloženy v dané oblasti ještě další povinnosti. Jedná se o zajištění požární bezpečnosti při provozu technických a technologických zařízení, které se prokazuje doklady o jejich revizích, kontrolách, údržbě a opravách provedených podle požadavků stanovených právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobců dle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o PO. Mezi tyto doklady patří výchozí revizní zpráva a zpráva o provedení pravidelné revize elektrických zařízení (v souladu s ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení) provedené ve stanoveném termínu osobou oprávněnou k této činnosti podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž záznamy o provedené kontrole, údržbě a opravách elektrických zařízení. Jedná se mimo jiné o doklady o pravidelných kontrolách provozuschopnosti instalovaných požárně bezpečnostních zařízení uvedených v § 2 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci.
I když zákon o PO nepřipouští (s výjimkou výkonu státního požárního dozoru při zjišťování příčin vzniku požárů) provedení požární kontroly v bytech a obydlích fyzických osob, nejsou tím tyto subjekty zproštěny dodržování zákonných povinností. Na tomto místě je však třeba upozornit na velmi často opomíjenou skutečnost, a to že návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, které jsou pro všechny povinné subjekty závazné, obsahují zpravidla i lhůty pravidelných revizí a kontrol elektrických zařízení, což málokterý povinný subjekt bere na vědomí. Rovněž lhůty revizí elektroinstalací a zařízení tvořících systém ochrany stavby před atmosférickými účinky statické elektřiny jsou pro povinné subjekty závazné.
Zajištění funkčnosti elektrických zařízení při požáru
V ustanovení § 9 odst. 1 cit. vyhlášky se stanoví, že elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat nebo majetku, musí být navrženo tak, aby byla při požáru zajištěna dodávka elektrické energie za podmínek stanovených českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 12 a části 4 bodu 1. Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů jsou uvedeny v příloze č. 2. Volně vedenými vodiči a kabely se ve smyslu vyhlášky rozumí nechráněné elektrické rozvody (nikoli pohyblivé), které jsou vystaveny možným účinkům požáru a jejichž uložení a ochrana neodpovídá podmínkám stanoveným českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bod 1, 2, 14 a 15 a části 4.
ČSN 73 0821 ed. Elektrické rozvaděče sloužící pro napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat funkční v případě požáru umístěné v rozvodnách, šachtách apod. rozvaděče sestavené z jiných výrobků třídy reakce na oheň a z jiných kabelů a vodičů než podle bodu a), musejí tvořit samostatné požární úseky, které se zatřiďují do II. stupně požární bezpečnosti s požární odolností požárně dělicích konstrukcí EI 30 DP1 a požárními uzávěry v provedení EI 15 DP1. Nově instalované elektrické rozvaděče sloužící pro požárně bezpečnostní zařízení mají být umístěny v samostatném požárním úseku nebo musí být prokázáno, že budou mít takovou úpravu (odolají působení požáru v daném prostoru), že zůstanou funkční po požadovanou dobu.
Výtah, jako výrobek uváděný na trh ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů, se posuzuje jako celek, tedy jako stroj, do něhož je zabudováno elektrické, strojní a další zařízení. Elektrická zařízení a rozvody, které jsou vlastní součástí výtahu dodávaného na trh (např. vlečné a ovládací kabely, osvětlení kabiny, elektromotory) musí splňovat výlučně technické podmínky uvedené v příslušných harmonizovaných evropských normách řady EN 81-xx, a to v závislosti na druhu výtahu (např. EN 81-1, EN 81-2, EN 81-20, EN 81-21, EN 81-28, EN 81-70, EN 81-71, EN 81-72, EN 81-73, EN 81-77). Národní předpisy členských států pro elektrická zařízení a rozvody (v ČR vyhláška č. 23/2008 Sb.) lze tedy z dikce výše uvedené evropské směrnice a navazujících harmonizačních dokumentů uplatnit pouze po vstupní svorky vypínačů výtahů (například u rozvodů osvětlení strojovny výtahů, osvětlení prostorů kladek, výtahových šachet a prohlubní). V případě evakuačních nebo požárních výtahů tvořících samostatné požární úseky a ústících mimo chráněné únikové cesty musí podle ČSN 73 0802 i podle ČSN 73 0804 tyto výtahy ústit do požárního úseku bez požárního rizika. Požární uzávěry otvorů šachet, kanálů apod. se hodnotí shodně jako požární uzávěry podle 5.5.3 ČSN 73 0810; kritérium izolace postačuje I2. Dveře výtahových šachet se zkouší jako požární uzávěry podle ČSN EN 81-58 (viz 6.1.6 ČSN 73 0810), popř.
Prostory, kde jsou umístěny elektrické rozvaděče sloužící pro napájení požárně bezpečnostních zařízení, musí být navrženy tak, aby splňovaly požadavky na požární bezpečnost. V případě rozvaděčů sestavených z jiných výrobků než podle platných norem, musí tyto rozvaděče tvořit samostatné požární úseky s definovanou požární odolností.
Prostory pro umístění elektrických rozvaděčů sloužících pro napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat funkční v případě požáru, musí být navrženy s ohledem na požární bezpečnost. Rozvaděče sestavené z jiných výrobků než podle platných norem, musejí tvořit samostatné požární úseky. Tyto úseky se zatřiďují do II. stupně požární bezpečnosti s požární odolností požárně dělicích konstrukcí EI 30 DP1 a požárními uzávěry v provedení EI 15 DP1. Nově instalované elektrické rozvaděče sloužící pro požárně bezpečnostní zařízení mají být umístěny v samostatném požárním úseku nebo musí být prokázáno, že budou mít takovou úpravu (odolají působení požáru v daném prostoru), že zůstanou funkční po požadovanou dobu.
Systémy napájení a záložní zdroje
Přepnutí na druhý napájecí zdroj musí být samočinné, nebo musí být zabezpečeno zásahem obsluhy stálé služby; v tomto případě musí být porucha na kterékoliv napájecí soustavě signalizována do požární ústředny nebo jiného místa se stálou službou. Trvalou dodávku elektrické energie z druhého zdroje lze zajistit nezávislým záložním zdrojem - samostatným generátorem, akumulátorovými bateriemi nebo připojením na veřejnou síť NN popř. Za nezávislou dodávku elektrické energie (v havarijním režimu) se rovněž považují případy, kdy požárně bezpečnostní zařízení, která musí zůstat funkční v případě požáru, jsou napájena pouze z náhradních zdrojů (druhých zdrojů) elektrické energie po projektově stanovenou dobu v případě poruchy a výpadku jednoho zdroje.
Zdroje nepřerušovaného napájení UPS (Uninterruptible Power Supply), jsou nezávislé záložní zdroje, jejichž funkcí je zpravidla krátkodobá dodávka elektrické energie v případě nestability vstupního napětí či při úplném výpadku veřejné distribuční sítě. Dojde-li k výpadku elektrické energie, záložní zdroj dodává spotřebiči energii ze svých akumulátorů.
- Offline (Voltage Dependent Supply - napěťově závislé zdroje): Jedná se o nejjednodušší záložní zdroje, které se používají pro zálohování nejmenších výkonů. Tyto systémy přepínají pomocí relé odběr na záložní měnič, napájený z akumulátorů. Při automatickém přepnutí dochází ke krátkodobému (cca 25 ms) výpadku napájení.
- Line interactive (Voltage Independent Supply - napěťově nezávislé zdroje): Tyto záložní zdroje přes regulační autotransformátor vyrovnávají mimořádné výkyvy napětí v elektrické síti. Při větší nestabilitě nebo při úplném výpadku vstupního napětí dochází k přepnutí výstupního napětí na napětí ze střídače, napájeného z baterií. Prodleva při přepnutí se udává okolo 4-10 ms.
- Online (Voltage and Frequency Independent Supply - frekvenčně a napěťově nezávislé zdroje): Tyto záložní zdroje napájí spotřebiče prostřednictvím měniče trvale z akumulátorů, které jsou současně dobíjeny ze sítě. UPS provádí stabilizaci a filtraci napětí.
- Online s dvojitou konverzí: U typu online s dvojí konverzí se neaktivuje přepínač při výpadku střídavého vstupního napájení, protože střídavý vstup nabíjí záložní baterii, která napájí výstupní invertor. Při výpadku vstupního střídavého napájení bude proto okamžitě zahájen provoz online. Vstupní usměrňovač a invertor u tohoto typu systému převádějí celý tok energie zátěže, což vede k nižší účinnosti a souvisejícímu vytváření tepla. Tento typ systému UPS poskytuje téměř ideální elektrické výstupní parametry.
- Online s delta konverzí: Tento typ UPS je založen na technologii vyvinuté v 90. létech 20. století tak, aby byly odstraněny nedostatky typu online s dvojí konverzí. Tento systém se používá pro zálohování výkonů od 5 kVA do 1,6 MW. Podobně jako u typu online s dvojí konverzí i v online systému UPS s delta konverzí invertor stále dodává napětí do zátěže. Energii do výstupu invertoru však dodává také přídavný delta převodník (delta transformátor), působící jako „řízená impedance“ mezi vstupem a výstupem UPS.
Systémy UPS s akumulátorovými bateriemi jsou schopné dodávat energii po dobu několika desítek minut (standardně 20 minut). Po této době buď musí být obnovena dodávka z veřejné distribuční sítě, nebo musí být nastartován záložní generátor, poháněný nejčastěji spalovacím motorem (dieselagregát). Energie akumulátorů systému UPS slouží pouze na nepřerušené překrytí dodávky energie od okamžiku výpadku sítě do náběhu náhradního generátoru s dlouhodobou funkcí (dieselagregátu). Také jednotky požární ochrany jsou standardně vybaveny náhradními zdroji - elektrocentrálami o výkonu 4 kW. Tyto náhradní zdroje jsou zpravidla umístěny na automobilech prvního výjezdu a jejich nasazení kryje spotřebu osvětlovacích souprav a dalších agregátů při likvidaci mimořádné události (požár, povodeň…). V požárních stanicích se proto ve smyslu ustanovení 23 ČSN 73 5710 navrhují náhradní zdroje elektrické energie tak, aby požární stanice byly schopny fungovat nezávisle na vnější energetické síti po dobu 72 hodin.
Systémy "Stop" a jejich implementace
Kabelové trasy musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno bezpečné vypnutí (odpojení) elektrické energie v objektu a tím zajištěn účinný a bezpečný zásah jednotek požární ochrany. Kabelové trasy pro ovládání vypínacích prvků CENTRAL STOP a TOTAL STOP musí splňovat požadavky na kabelové trasy s funkční integritou podle ČSN 73 0848. Vypínací prvky pro „CENTRAL STOP“ či „TOTAL STOP“ musí označeny textovou tabulkou „CENTRAL STOP“ a „TOTAL STOP“ a musí být umístěny tak, aby byly snadno přístupné v případě požáru.
Pro zacházení s elektrickým zařízením při požárech a zátopách platí do 31. 12. 2014 ČSN 34 3085+Z1 Elektrotechnické předpisy ČSN - Předpisy pro zacházení s elektrickým zařízením při požárech a zátopách, která byla od 1. 1. 2015 nahrazena ČSN 34 3085 ed. 2 Elektrická zařízení - Ustanovení pro zacházení s elektrickým zařízením při požárech nebo záplavách. Tyto normy stanoví, že každá stavba musí mít trvale přístupné a viditelně trvale označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie. U objektu bytové či občanské výstavby je nutné v případě záplavy vypnout přívod elektrického proudu v postiženém úseku. V místnosti objektu bytové či občanské výstavby je nutné v případě požáru vypnout pouze přívod elektrického proudu v postiženém úseku, nikoliv přívod napájení zařízení funkčních při požáru. Při požáru celého objektu je nezbytné vypnout venkovní vedení silového zařízení a napájecí vedení elektronických komunikací v okruhu 30 m. Vedení vn (vysokého napětí) vypíná pověřený pracovník distributora nebo pověřená osoba, s příslušnou elektrotechnickou kvalifikací v obci nebo v závodě. Přívod vn pro obec, nebo přípojku vn pro závod může vypnout příslušným úsekovým spínačem pověřený pracovník distributora nebo distributorem pověřená osoba, s příslušnou elektrotechnickou kvalifikací. Úsekový spínač ve vypnuté poloze musí vypínající osoba zajistit vlastním zámkem. Vypínání napájecího vedení vn provádí zaměstnanec distributora na příkaz dispečera.
V období pandemie COVID-19 se začaly ještě ve větší míře prohlubovat rozdíly ve vnímání požadavků protipožiarnej bezpečnosti stavieb, jednak mezi některými příslušníky vykonávajícími státní požiarny dozor a odbornou verejnosťou a taktiež medzi niektorými příslušníky z jednotlivých okresných riaditeľstiev. Asociácia upozorňuje na skutočnosť, že takýto stav rozdielneho vnímania požiadaviek (skoro v každej obci inak) neprospieva podpore podnikateľského prostredia, hospodárskemu rastu a potrebám aplikačnej praxe a je to len vytváraním zbytočných prekážok v rozvoji protipožiarnej bezpečnosti stavieb v Slovenskej republike. Preto bola poskytnutá odborná verejnosť a príslušníci štátneho požiarneho dozoru pomôcka, podľa ktorej sa môžu správne zorientovať, kedy a ako je potrebné zabezpečiť vypínanie dodávky elektrickej energie pri požiari v stavbách s požiarnymi zariadeniami a v stavbách bez požiarnych zariadení. ATN® 004 Protipožiarna bezpečnosť stavieb. Elektrické inštalácie, platná od 1. 5. 2021, do ktorej elektrotechnickí odborníci, na základe mnohých požiadaviek odbornej verejnosti, spracovali, okrem iných, aj detailné obvodové elektrotechnické riešenia na vypínanie elektrickej energie pri požiari. Ak v stavbe nie sú zariadenia, ktoré by mali byť v prevádzke počas požiaru (požiarne zariadenia) a vyžadovali by trvalú dodávku elektrickej energie pri požiari, nikto nemôže z hľadiska národného práva, požadovať akýkoľvek špeciálny systém vypínania elektrickej energie pri požiari, ktorý pred vydaním STN 92 0203: 2010 nejestvoval.
Moderné budovy sú vybavené množstvom technických zariadení - od vzduchotechniky a klimatizácie, cez výťahy až po komplexné protipožiarne a bezpečnostné systémy. V prípade mimoriadnych udalostí je dôležité, aby bolo možné rýchlo a jednoducho zastaviť ich prevádzku. Používanie Central Stop a Total Stop je súčasťou požiarno-bezpečnostného riešenia stavby (PBS). Zákon č. 314/2001 Z.z. a Vyhláška MV SR č. 94/2004 Z.z. definujú tlačidlá Central Stop a Total Stop ako neoddeliteľnú súčasť bezpečnostného vybavenia modernej budovy.
Čo je protipožiarna ochrana? Prečo je dôležitá?
Vývoj moderných mestských centier a ich súvisiace prvky požiarnej bezpečnosti
Bratislavský downtown, ako sa nazýva oblasť od Mlynských nív až po pôvodné priemyselné areály, zažíva posledné desaťročie zaslúžený rozvoj. Rastie posledná veža Sky Parku a zvrat nastal aj pri Istern Tower, roky stagnujúcom zámere s luxusným bývaním. Panoráma nového centra mesta sa s hotovým Metropolisom na pohľad zjednocuje, jediné čo chýba je bývanie v komplikovanom Portum Towers. V bývalej priemyselnej zóne Mlynských nív postupne vznikalo nové centrum hlavného mesta. Rezidenčný projekt Sky Park pozostáva z bytov v troch 31-podlažných budovách, pričom jeho súčasťou sú aj kancelárie a obchodné priestory. Výškové budovy hlavného mesta sa roky sústredia v okolí Mlynských nív. Bývalá priemyselná oblasť bola plná brownfieldov, no jej potenciál si uvedomovalo množstvo developerov. Po vybudovaní Twin City, prvej lastovičky brownfieldu, prišiel na rad projekt Panorama City pri Eurovei. Okolo nákupného centra na nabreží Dunaja vznikol prvý slovenský mrakodrap, Eurovea Tower.
Nové centrum Bratislavy má obohatiť projekt Ister Tower od spoločnosti The Galata Group a investora DRFG. Projekt sa ťahal desaťročia. Prvotné plány predstavili v roku 2007, no po finančnej kríze stagnovali. Okrem toho sa upravoval aj návrh, keďže jeho architektúra mala byť náročná. Ten vypracoval ateliér A1 architecture, ktoré stojí aj za podobou Portum Tower. Vlnu nedôvery voči investorovi vyvolal najmä fakt, že projekt mal byť na predaj po tom, ako sa dlho nevedel dostať k výstavbe. Dôvody developerov sú v takýchto prípadoch zvyčajne nedostatok financií. Napriek tomu, že zámery sú schválené s hotovými podkladmi už dva roky, stavba sa nepohla. Nehovoriac o plánoch starých dve dekády. Povolenia projekt získal v závere apríla tohto roka, po niekoľko kolovom dopĺňaní dokumentácie. Ister Tower ide po rokoch ticha do výstavby, oznámil to jeho developer The Galata group. Stáť má na nároží Košickej a Landererovej ulice, tesne pri Metropolise a plánovanom zámere Portum. Centrálnou časťou zámeru za takmer 250 miliónov eur je veža Isteru s 309 bytmi. Objekt Parkside má byť čisto apartmánový, so 126 jednotkami bývania. Spolu vytvoria vnútroblok, kde má byť park, ktorý projekt v budúcnosti prepojí s Portumom. Účel posledného, štvrtého objektu blízko areálu ZSE, investor dlhodobo nezverejňoval. Pôvodne mala byť päťpodlažná budova hotelom, no nedávno ju developer označil pod názvom Ister Boutique & Rental. Teraz má mať sedem poschodí a budú v ňom apartmány určené na dlhodobý prenájom na úrovni služieb hotela - teda s recepciou, upratovaním a podobne. Napriek tomu, že pôvodne developer hovoril o dostupnejšom bývaní v lukratívnej časti mesta, teraz ohlásil niekoľko nadštandardných mezonetov dokonca s vlastnými bazénmi. Umiestni ich na najvyšších poschodiach hlavnej veže Ister Tower. Dva z nich majú uvedené ceny - pohybujú sa na úrovni takmer 1,5 milióna eur. Teda pri byte so 107 m2 vychádza cena za meter 14-tisíc eur. Hoci sa dalo čakať, že nepôjde o byty pre bežného Bratislavčana, takto luxusné bývanie nemá ani susedný Sky Park.
Ďalší komplex v downtowne - Portum Towers - tiež má vrtkavé vyhliadky do budúcna. Hoci projekt firiem TK Estate a Top Estates má za sebou začiatok výstavby od roku 2023, doteraz sa dostal iba k výkopom a základným prípravám. Podobu Portum Towers riešilo okrem spomínaného štúdia A1 viacero ateliérov, medzi nimi aj CHYBIK+KRISTOF. Vnútroblok s parkom navrhol Atelier Flera. Zámer má so 115 a 97 metrovými vežiakmi doplniť lokalitu križovatky Landererovej a Košickej. Cena za m2 sa má hýbať okolo 8-tisíc eur, čo je viac ako za bývanie v už postavenom Sky Parku, ale novší mrakodrap Eurovea Tower je na rovnakej úrovni. V súvislosti so začatím prác sa vynorila komplikácia s pozemkom. Na tom bola pôvodná rafinéria Apollo, pôda je teda kontaminovaná a plná pozostatkov bombardovania počas Druhej svetovej vojny. Proces jej očistenia môže trvať mesiace, ale pokojne aj roky, čo pravdepodobne tiež brzdí plánovaný začiatok výstavby. Ako väčší problém sa ale javí to, že Portum Towers je oficiálne na predaj od júna 2025, čo môže stresovať najmä ľudí, ktorí za nehnuteľnosti vo vežiach už zaplatili. Predaná je väčšina bytov v projekte, napriek tomu je okolo neho ticho, čo súvisí aj s nie tak úplne nečakaným odpredajom projektu. „My sme o projekt Portum Towers prejavili záujem a vyjadrili sme aj našu predstavu, čo by sme za tento produkt vedeli zaplatiť. A to sa nestretlo s predstavami iných. Ďalej nám bolo oznámené, že už nie sme súčasťou rokovaní. Problematický bol nielen štart projektu, ale aj fakt, že developer nemá s takto veľkou výstavbou skúsenosti. Posledný chýbajúci projekt za 176 miliónov eur by mal dotvoriť rozsiahlu štvrť mrakodrapového downtownu, kedy to však bude, nevie ani samotný investor. Zdá sa tak, že zodpovedným developerom v úseku ulíc Chalupkova, Landererova a Košická, je iba Alto Real Estate.
Posledná veža projektu Sky Park Tower sa dvíha do nadzemných podlaží a hlási vysoké predaje. Avšak ani ona sa nevyhla zmenám. Jediný, kto vo výstavbe reálne pokračuje, je projekt Sky Park Tower. „Stretlo sa niekoľko externých tržných vplyvov, ktoré v čase zasiahli kancelársky segment v Bratislave a jeho obsadenosť. Boli to rastúce úrokové sadzby, ktoré ovplyvnili požiadavky na výnosnosť budov a ich validačnú hodnotu, post-covidové úpravy fungovania kancelárskych nájomcov a podobne. Naopak sme cítili obrovský dopyt po kúpe bytov v Sky Parku vďaka mikrolokalite, zeleni a prostrediu, ktoré sa nám podarilo vytvoriť,” povedal pre Pravdu Bryndza s tým, že prehodnotenie na bývanie bol logický krok. Bývanie v Sky Park Tower je čisto lukratívna záležitosť. 393 bytov má mať tiež drahý štandard podobný Portumu, pridajú sa k nemu ešte okná na celú výšku podlažia. Okrem recepcie, umývania áut, detského kútika či fitness centra, má mať aj Sky Lounge. Ide o priestor pre obyvateľov vyšších poschodí určený na oslavy či susedské párty. Za dvojizbový byt do 60 m2 na štvrtom poschodí zaplatíte takmer 370-tisíc eur. Trojizbák na 28. podlaží do 80 m2 vyjde na 714-tisíc eur. Najväčšie rezidencie nemajú zverejnené ceny. Posledná budova s výškou 125 metrov na 34 poschodiach bude vo výstavbe do roku 2027. „Ukončenie prác na skelete a následné uzatvorenie fasády Sky Park Tower je naplánované na 1. kvartál 2027,“ spresnil Bryndza. Stavba za viac ako 150 miliónov eur vyniká aj medzi už existujúcimi bytovkami.
Rekonštrukcia niekdajšieho telekomunikačného centra v Humennom priniesla mestu nový polyfunkčný objekt s moderným bývaním aj občianskou vybavenosťou. Projekt Central Point ukazuje, že aj staršie budovy s jednoduchou architektúrou môžu získať novú funkciu a hodnotu. V úplnom centre mesta Humenné, na Námestí slobody, sa v minulosti nachádzalo sídlo telekomunikačného centra a pošty. Dnes v rovnakom objekte nájdeme polyfunkciu zahŕňajúcu bývanie a obchodné prevádzky. Za projektom transformácie stojí developerská spoločnosť NEXT Investments. K návrhu bolo prizvané známe architektonické štúdio Atrium Architekti. Obyvatelia polyfunkčného objektu s názvom Central Point Humenné majú vďaka jeho skvelej polohe zabezpečenú skvelú dostupnosť všetkých potrebných služieb a plnej občianskej vybavenosti. „Projekt Central Point v srdci Humenného sa odvážne zapísal do mapy moderného mestského bývania. Po úspešnej kolaudácii začiatkom roka sa stal domovom pre desiatky spokojných majiteľov, ktorí si už v lete užívali komfort nového bývania,” uviedol developer. Podľa jeho slov je polyfunkčný objekt dôkazom toho, že kvalitná architektúra a funkčné riešenia môžu meniť tvár mesta. Central Point do lokality priniesol celkovo 53 nadštandardných bytov s premyslenými dispozíciami. Ich návrh, rovnako ako celkové architektonické riešenie, zastrešil ateliér Atrium Architekti. Záujemcovia o bývanie v srdci Humenného si mohli vybrať z ponuky dvoj- až štvorizbových bytov. Zaujímavosťou je pomerne bohatá podlažná plocha jednotlivých bytových jednotiek. Jeden z dvojizbových bytov dokonca disponuje terasou s veľkosťou 17 m2. Celková podlažná plocha trojizbových bytov sa pohybuje v rozmedzí približne 70 - 135 m2. „Spätná väzba od rezidentov je mimoriadne pozitívna. Oceňujú nielen architektúru, ale aj nízke prevádzkové náklady a celkový komfort bývania. Okrem 53 bytov sú súčasťou objektu aj obchodné priestory. Na prízemí objektu sa ich nachádza celkovo päť a disponujú priamym vstupom z námestia. Podľa developera boli prevádzky predané inému subjektu, ktorý momentálne finalizuje zazmluvňovanie jednotlivých prevádzok. Súčasťou objektu je aj krytá garáž priamo v obytnom dome, ktorá je zakrytá zelenou vegetačnou strechou s veľkorysou rozlohou 500 m2. „Vegetácia na streche má klimatickú funkciu, v lete pomôže ochladzovať okolie. Obyvatelia bytov tak majú k dispozícii príjemný komunitný priestor, kde môžu tráviť voľný čas. Celková zastavaná plocha dosahuje 1 200 m2. Hlavná hmota objektu sa vyznačuje kompozíciou v tvare L, čo umožňuje výhľady a dostatočné presvetlenie všetkých priestorov. Bytový dom disponuje okrem aktívneho parteru ešte ďalšími piatimi nadzemnými podlažiami. Projekt Central Point predstavuje príklad toho, ako môže citlivá a premyslená rekonštrukcia priniesť nový život do staršieho objektu. Vďaka tomu sa podarilo účelne využiť existujúcu konštrukciu, doplniť nové funkcie a premeniť zanedbaný objekt na plnohodnotnú polyfunkčnú súčasť mesta.